Jdi na obsah Jdi na menu
 


MRAVY, OBYČEJE, ZVYKY

TRADIČNÍ národní kulturní dědictví  

 

 NOVÝ ROK - 1.1. - 1. leden aneb Novoroční vinšování

První leden byl za Nový rok stanoven po zavedení gregoriánského kalendáře v roce 1582. A na základě lidové tradice se v tento den dodržovali osobité zvyky.

Lidé věřili, že po celý rok se jim bude dařit tak, jak si počínali na Nový rok. Proto si dávali pozor, jak se k sobě chovali. Lidé se neměli hádat, rozčilovat, zlobit se na sebe. Vše muselo být čisté a dodržovat pořádek a nerozbít např. nádobí,  vše uklizeno, aby tak bylo po celý nastávající rok. Nesmělo se prát, mýt!  

Pro úspěšný rok by lidé měli mít na sobě něco nového a v kapse pár peněz... Také se na Nový rok sledovalo, kdo ten den vstoupil do příbytku - jestli to byla žena - věštilo to nepříjemnosti v novém roce. Jestli dítě - přinášelo štěstí. 

Na Nový rok chodili chlapci koledovat:

Dnes je první den roku,

přišli jsme Vám popřát trochu,

aby jste měli štěstí, zdraví stálého

a peněženku nikdy prázdnou!

 

TŘÍ KRÁLOVÉ - 6.1.- 6. leden aneb K+ M+B

Svátek Tří králů - Kašpara, Melichara a Baltazara byl neodmyslitelně spojen s končícím vánočním obdobím, tříkrálovou koledou a likvidací vánočního stromečku.  

Podle evangelia sv. Matouše vznikla středověká legenda o třech králích, kteří přišli do Betléma v den narození malého Ježíška. Navštívili ho s dary  ( zlato, kadidlo, myrhu aneb vonnou pryskyřici) a poklonili se mu.

 

Tříkrálová koleda je významná svou dlouhodobou tradicí, při níž koledníci přicházeli do domů, modlili se, zpívali koledu:  

              My tři králové přišli jsme k vám,              

zdraví, štěstí přejeme vám.

Zdraví,štěstí, dlouhá léta,

my  jsme přišli k vám zdaleka.

Daleká cesta je naše: od Betléma ze salaše. 

Po dozpívání koledníků bylo zvykem nad domovní dveře napsat bílou křídou dvě číslice letopočtu a iniciály tří biblických mudrců - králů K+M+B neboli Kašpara, Melichara, Baltazara.

Tato tříkrálová obchůzka mívala slavnostní ráz a jejím smyslem bylo požehnat všem navštíveným domům i  bydlícím lidem a ochránit je od neštěstí, nemocí. 

  Současný zvyk:  2018  K + M + B  

 

HROMNICE - 2.2.- 2. únor aneb Svátek svíček hromniček

Církevní svátek Hromnice je svátkem, který se slaví přesně 40 dnů po narození Ježíše - 25. prosince neboli dnes se slaví jako Uvedení Páně do chrámu. Svátek je spjat se strachem z blesků, hromů!  A provází ho symbolika světla, jenž mu lidé přikládali velkou moc. Světlo dokázalo totiž zvítězit nad tmou - tedy zlem. Představuje symbol víry.

 

SVATÁ DOROTA - 6.2. - 6. únor aneb Patronka zahradníků

 

Od 7. století se začala šířit legenda o sv. Dorotě - o  krásné dívce, pocházející z křesťanské rodiny. Tato Dorota žila ve 4. století v městě  v Malé Asii, a protože odmítla místodržícího - byla mučena a popravena. To je hlavní vysvětlení legendy o sv. Dorotě, která bývala a pořád je zobrazována  s růžemi, jablky - s věncem růží a  s anděly, kteří nad ní drží růžové girlandy. Proto je považována za patronku květinářů, zahradníků neboli ochránkyní nevěst.

Podle legendy o umučení Doroty se hrají  i oblíbené obchůzkové hry:

Byla krásná Dorota, byla krásná Dorota,

pobožného života, pobožného života, ... 

 

Dušičky - 2. listopad aneb Památka všech zemřelých

Křesťanský svátek, který je spojený se vzpomínkou a modlitbou za mrtvé, jejichž duše ještě pobývají v očistci a procházejí přípravou na vstup do nebe. Proč jsou důležité modlitby živých za mrtvé? Mohou pomoci k očištění od hříchů. Tento svátek se slaví hlavně návštěvou hřbitovů, hrobů zemřelých, které zdobíme květinami, věnci a svíčkami. Zvykem je očistit hrob a ozdobit jej umělými nebo živými podzimními květinami a svíčkami. 

                               Velikonoce aneb Velká noc tajemství

Velikonoce - křesťanské svátky, tradice, jenž jsou oslavou zmrtvýchstání Krista. Souvisí s příchodem jara, slunce, probouzení přírody. Na co se mohou věřící křesťané těšit?  Třeba na velikonoční vajíčka - malůvky, vyškrabovaná vajíčka, rejsky, straky, slaměnky, kraslice od maléreček, které využívaly různé techniky zdobení, vzory. 

Jaký význam a symboliku mají malovaná vejce? Vajíčko představuje symbol života, naděje, zrození nebo velikonoční dárek pro chlapce od děvčat. Zvláštní postavení mají vajíčka červená, která charakterizují zdroj životní síly, dozráté ovoce, život, lásku a ochranu, sváteční náladu. Zelené vajíčko je symbolem síly přírody, prosperity. Bílé - představuje smrt a černé vajíčko připomíná démony. Žluté vajíčko je barvou bohatství a blahobytu. Které si vyberete a darujete?

Tradiční jídla - mazanec, velikonočního beránka,sladkou kaši s medem, veselou jarní výzdobu, koledníky s pomlázkou. 

Jaké zvyky, tradice se pojí s Velikonocemi ? -  Jedná se např. o svěcení větviček jívy, kočiček aneb symbol jarní přírody. Nebo velikonoční řehtání, hrkání řehtaček, honění proradného Jidáše,  hraní divadelních pašijových her.  Významný je obřadní rituál - jízda na koních, který měl zajistit dobrou úrodu.  Nebo další je zvyk velikonočního šlehání - mrskání, pomlázení metlami z mladých vrbových proutků. Tento zvyk je doplněn o polévání, postřikování, házení do vody aneb tzv. oblevačka, jejímž smyslem bylo zajištění zdraví a krásy.  Tak co děvčata  - už se těšíte? GH   

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Jazyky

ČeštinaEnglishSlovenčinaRuština


Poslední fotografie


Kontakt

Bc. Gabriela Hančlová - IČ: 605 60 029

Kancelář:
náměstí Práce 2512, čdv. 616,PSČ: 763 02 Zlín
Provozní doba dle dohody po telefonu
od 9.00 - 17.00 i Email, SMS
individuální přístup ke klientovi
www.agenturaaktivniclovek.com
www.aktivniclovek-fotoartshop.com

Mobil: +420 775 090 736

aktivniclovek@email.cz

Mail list



Archiv

Kalendář
<< květen >>
<< 2019 >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    


Statistiky

Online: 5
Celkem: 196632
Měsíc: 9072
Den: 350